REKONEKTIVNÍ OŠETŘENÍ  |  KRANIOSAKRALNÍ OSTEOPATIE  |  MASÁŽE

Roman Michna

Telefon

+420 603 892 891

E-mail

roman@studiosolaris.cz

Manipulace vinou

S Klárkou se známe již asi 7 let. Nejprve mě vyhledávala pro své časté migrény a ty když ustoupily, dalším tématem našich  pravidelných setkání bylo přání druhého dítěte, které ne a ne přijít, a také srdeční arytmie, které v tomto období nevyplněné touhy, vyvstaly. Poté, co se její přání vyplnilo a druhé dítě přišlo, vídáme se již nepravidelně, a témata jsou různá, podle toho jak je život a jeho dynamika přináší. Nyní, tato sympatická maminka dvou dětí, přijela téměř po roce a byl jsem překvapen tím, jak se naše setkání vyvinulo. Nejprve zmínila, že ji moc pomohl článek „Cit“, který jsem zveřejnil na stránkách před pár lety a který pojednává o tom, jaký dopad na naši psychiku, potažmo zdraví,  může mít sledování dokumentu (byť dobře míněného), o zacházení se zvířaty v mlékárenském a masném průmyslu. https://www.studiosolaris.cz/cit/   Sama zmínila, že nedávno sledovala dokument Dědictví (2021), který bilancuje stav naší planety a ten ji hluboce otřásl. Hovořila o tom, že doma s manželem přemýšleli, že by dokonce prodali auto, nebo minimálně hodně omezili cestování autem a zašlo to až tak daleko, že zvažuje koupi nové mikiny, která byť si ji moc libí, by v ní způsobila další pocit viny za další decimování naší planety. Naše setkání se tedy neslo v tomto duchu a hovořili jsme o našich pocitech, o tom jaký dopad má vina nebo naopak radost na naše životy a čím vlastně můžeme světu prospět. Klárka odjela s úsměvem na tváři a úlevou.  To byl také důvod k tomu, spolu s žádostí Klárky, abych napsal tento článek. Snad pomůže pár jedincům nahlédnout na situaci jinak, než jak je nám v poslední době všeobecně předkládáno a totiž tak, že každý z nás je vinen díky svému neuvědomělému chování za stav naší planety a její oteplování, které může vést k neodvratné záhubě. Hovoří se o bodu zlomu, ze kterého již není návratu. Rozhodně zde nechci popírat, že se lidstvo podílí svým nevědomým chování na znečišťování a decimování matičky Země.
Má však tato skutečnost vliv na oteplování planety, zejména kterým jsme strašeni a které je hlavním tématem všech ekonomických a klimatických summitu?  Nebo jde pouze o omyl, nevědomost nebo dokonce záměr, abychom společnost nejdříve za pomocí mediální kampaně vystrašili a poté jim nabídli řešení, ze kterého mají určité kruhy veliký zisk? Připomíná vám to něco?

 

Problematiku budeme zkoumat pomocí přístupu radikální pravdy, jak ji světu nabídl David R. Hawkins. Ta stojí na mapě vědomí lidstva, na které se budeme pohybovat a orientovat pomocí svalového testu. Jak již víme, vše co existuje a co se uskutečnilo, každá myšlenka, záměr či skutek byl navždy otištěn do prostoru Universa. Tato energie nadále vyzařuje a lze ji „přečíst“ pomocí svalového testu. (Z tohoto důvodu neexistuje něco jako tajemství). Ten využívá energii plnící meridiány lidského těla. Vše, co se na mapě vědomí nachází nad úrovní vědomí 200 je pozitivní, prospěšné pro jedince, společnost i planetu. Životní energie je přítomna a dochází k posílení svalů. Maximální úroveň Pravdy je kalibrována na 1000 a v lidském těle ji dokázalo realizovat pouze několik málo jedinců (Buddha, Krišna, Ježíš Kristus). My tedy zkoumáme úroveň pravdivosti odvíjející se od této maximální konstanty. To, co se nachází pod hranicí 200 bodů, neobsahuje pravdu a je od ní vzdáleno. Čím níže v tabulce se pohybujeme, tím vzdálenější od Pravdy jsme, energie systémem meridiánů neprostupuje a dochází k oslabení svalové síly člověka, potažmo vnitřních orgánů,  a také dochází k oslabení jeho imunitního a nervového systému. (viz. Moc vs. síla, Hawkins 1995).  Zkoumající osoba musí být ochotna vzdát se veškerých svých vnitřních přesvědčení i tužeb a musí být ochotna přijmout jakýkoliv výsledek ve jménu Pravdy. Nelze k testu přistoupit tak, že si budeme potvrzovat své vlastní domněnky a názory. To je cesta ega a takový jedinec se svým nastavením se nachází pod úrovni vědomí 200. Test pak nelze správně použít, dochází k mylným a rozporuplným výsledkům.  Zkoumání cestou radikální pravdy může být velmi nepříjemné pro mysl/ego. Mysl a ego je jedno a totéž, jsou to dva aspekty jednoho a téhož. Ego je jakýsi filtr, který vpustí do mysli to, s čím souhlasí. Čím silnější ego je, tím užší rámec viděného, věděného a prožívaného. Pravda je subjektivní, je prožitkem a je určována souvislostmi. Proto je důležité mít, pokud možno, co nejširší rámec „viděného“, tzv. měkkou mysl. Je potřeba mít ochotu přijmout jakýkoliv výsledek, i když nezapadá do našich zkušeností.  Na počátku je dobré si uvědomit, že my nejsme ego/mysl. Že jde pouze o naučené a získané programy (omezení – rámec) a je potřeba mít ochotu se jich vzdát.

 

 

Naivita je člověku vlastní, je to jeho přirozenost se kterou se rodí. Tato naivita je ryzí a čistá, je důvěřováno rodičům (bohům), a to co rodiče žijí, předvádějí, říkají,  je vnímáno jako pravda, je do malého človíčka otištěno a on to posléze žije. Postupem času rodiče nahradí systém škol, náboženství, politický systém, který za pomocí sugestivních  mediálních obrazů programuje mysl člověka, jehož „rámec viděného“ a prožívaného se tímto zásadní formuje, zužuje a manipuluje se jim. Dále zde působí systém autorit s mnoha tituly před i za jmény, kteří ze své pozice, za pomocí vědy,  přesvědčivě dokazují řečené (vědě a jejímu omezení se budu věnovat níže). Bohužel vysokoškolské vzdělání nezaručuje automaticky člověku místo v horní polovině tabulky úrovně vědomí a naopak se mnohdy tento velmi inteligentní a vzdělaný člověk nachází v její dolní polovině. Právě pýcha, podpořená vírou ve vlastní neomylnost, velmi zúžený rámec viděného, kdy se na svět díváme třeba skrze čočku mikroskopu, a inteligence ve službách manipulace, jsou mnohdy těmi hlavními nástroji „vzdělanců“. Ostatně můžeme vzpomenout nedávné období „covidismu“, kdy k nám z televizních obrazovek promlouvali vědci, lékaři a profesoři, kteří se zaprodali, nebo ovládáni vlastním strachem šířili strach dále,  predikující například mražáky v ulicích. Naopak zde byla malá skupina vědců a lékařů, kteří se snažili uklidňovat a  brzdit situaci, která přerostla v hysterii. Zároveň zpochybňovali experimentální genovou vakcinaci, která byla nabízena jako jediné možné řešení.. nejdříve jako Tečka, ze které se stala dvojtečka, posléze vykřičník, dále otazník……. a nyní dlouhá pomlka. Tito vědci  s vysokou úrovní vědomí a svědomím, zmíním například profesora Turánka či profesora Berana, byli neprodleně  označení za dezinformátory jinými profesory. Vysokoškolské tituly tedy nezaručují vysokou úroveň vědomí. Vždyť například medicínu studuje pouze 16% studentů se záměrem pomáhat druhým (ověřeno svalovým testem). Záměry 84% studentů medicíny jsou jiné…

 

Zpět k planetě Zemi. Je dobré si uvědomit,  jak zásadně naše životy v posledních letech ovlivňuje tvrzení: Země se zahřívá v důsledku znečištění.
Můžeme prozkoumat oblasti jako stavebnictví, energetika, automobilový průmysl či obsah mediálních zpráv. Dále jsou zde zákony, které vznikají jako na běžícím páse a které dále decimují již tak dlouho zkoušenou psychiku člověka, jako například povinnost energetických štítků budov. Dále vysoká daň z nemovitosti, které nebudou splňovat dané nároky, zákaz jejich prodeje či pronajímání, možný zákaz topení tuhými palivy, zákaz prodeje vozů se spalovacími motory. apod. Téma prosakuje i do filmového umění a naše mladá generace je neúnavně masírovaná tak, že ani nemá vizi budoucnosti. Je v člověku probouzena „vina“ za tuto situaci a vlastně jakákoliv jeho činnost situaci jen zhoršuje. Patrně i samotné dýchání…

 

Tvrzení: Země se zahřívá v důsledku znečištění – výsledek NEPRAVDA. Tvrzení bylo prověřeno mnoha tisící kalibracemi, výsledek  je zveřejněn v knize Pravda vs. nepravda (Hawkins 2005, u nás vyšlo v roce 2018). Každý, kdo ovládá techniku svalového testu, může tvrzení ověřit sám během pár vteřin.  Když je tohle tvrzení nepravdou, jaká je tedy pravda?  Nabízí se prozkoumat tvrzení: Země se zahřívá díky slunečním cyklům.  Zde vychází výsledek PRAVDA a přesná kalibrace je 455. (opět zveřejněno v knize Pravda vs. nepravda). Výsledek 455 se nachází v tabulce v úrovni vysoké racionality. (genialita, jakožto nejvyšší stupeň racionality, vykazuje hodnotu 499)  Tímto je tedy určen směr pro zkoumání pomocí mysli. Ta se může zabývat pozorováním slunečních cyklů, co by příčiny oteplování. Cykly jako takovými jsme obklopeni a samozřejmě i  lidské tělo je cyklům podřízeno. Den střídá noc, příliv střídá odliv, nádech střídá výdech, a také každá buňka dýchá v jednotném rytmu, který je řízen tzv. primární respirací. Ženy jsou ve svém produktivním věku podřízeny cyklu, který určuje Měsíc (pokud se dobrovolně nevyřadily z tohoto procesu hormonální antikoncepcí a přijaly umělý proces). Celý Vesmír je samozřejmě také podřízen cyklům, protože jak zní pravidlo hermetické filosofie: „jak nahoře, tak dole, jak uvnitř tak navenek“. Nehledejme ve Vesmíru jiné principy, než-li jaké fungují na Zemi, nebo v lidském těle a nemysleme si, že Slunce je z těchto cyklů vyřazeno.  Vrátíme-li se v čase a budeme-li zkoumat posledních 1000 let zjistíme, že v období mezi 14. a 19. stoletím došlo k velkému průměrnému poklesu teplot a nestabilitě počasí s velkými srážkami. Tato doba je nazývána „malou dobou ledovou“. Období vrcholilo mezi léty 1638 a 1715. Naopak mezi 10. a 13. stoletím panovalo mimořádně teplé a stabilní podnebí. V důsledku nestability počasí v období „malé doby ledové“ a slabé zemědělské produkci,  došlo k celoevropskému hladomoru, kdy Evropa přišla o několik miliónů obyvatel. Období „malé doby ledové“ skončilo v 19 století a od té doby sledujeme opět oteplování podnebí. Není zde v možnostech mých ani tohoto článku, abych podrobněji zkoumal dějiny, jen nabízím cestu, když známe směr. Nyní pouze okrajově zmíním, že část vědců nyní upozorňuje na již slábnoucí sluneční aktivitu a také to, že v roce 2030 by mohlo začít nové období „malé doby ledové“. Ovšem pak jsou zde další hlasy vědců, kteří přiznávají že nás čeká  ochlazování, ale hovoří o něm jako o  důsledku lidské činnosti a oteplování, které způsobil. Teoretizují o roztávání ledovců, míchání studené mořské vody s teplou, změnou proudění mořských proudů apod. Je tedy potřeba se zabývat vědou ve smyslu její omezenosti, tedy tím, v jakých rukách věda je a komu slouží.

 

 

Zásadní vědecké objevy, v posledních 100 letech, byly v prvé řadě využity ve válkách či vyzbrojování a jsou motivovány získáním převahy (štěpení atomu, tryskový motor, informační /špionážní technologie).  Například ten nejmodernější mobilní telefon či kamera s vysokým rozlišením se dostane na trh asi 20 let poté, co byly vynalezeny a využívány tajnými službami. Až když je tato technologie zastaralá, a jsou vyvinuty pro tajné služby nové technologie, je uvedena stará věc jako novinka pro běžné „civilisty“. Otevřeně o tomto procesu hovoří bývalý člen tajných služeb a ochrany amerického prezidenta Tomáš Keltner (autor vynikajících knih Transformace vědomí 1 a 2.)  V jedné moudré knize jsem před léty četl větu, že věda se pohybuje kupředu rychlosti od jednoho hrobu k druhému.  Zde je, mimo jiné, poukazováno s nadsázkou na to, že neurověda, co by převážně materialisticky zaměřená disciplína, potvrzuje s velkým časovým zpožděním to, co je „věděno“ moudrými již mnoho tisíc let. Posléze předkládá důkazy, kdy tomu „již musíš uvěřit“!! My však víme, že mezi věděním a vírou je veliký rozdíl a víra ve skutečnosti znamená „nevědět“. Vnitřní vědění je onou moudrostí i kvalitou pro kterou zde žijeme a tudíž hlavním smyslem života. Věda přichází do úzkých. Již vyvinula dostatečně kvalitní mikroskopy, zobrazovací a citlivé měřící přístroje či urychlovače částic, aby zjistila, že nejmenší nejsou částice, ale  jen vibrující smyčky řetězců, tedy energie, a že veškerá hmota je pouze zahuštěnou energií. Materialistické pojetí světa rázem dostává velkou ránu a my nyní zůstáváme stát před bariérou (mysli/ega), a to je zkoumání samotného vědomí, co by nehmotného fenoménu, který „oživuje hmotu“, tedy je samotným hybatelem VŠEHO. Dokonce se již vědomí zkoumá, ovšem přistupuje se k němu jako k důsledku aktivity neuronů (tato teorie je nepravdivá, vykazuje hodnotu 140, Hawkins 2005),

 

V této chvíli bych si rád vypůjčil odstavec z nové knihy Mysl celého těla, Thomase R. Vernyho, který patří mezi vědce s velmi otevřenou myslí.
Prosím, tento odstavec si přečtěte dokonce, i když vám, stejně jako mě, nebude zpočátku dávat díky své odbornosti smysl: „Subatomární částice, atomy či dokonce i celé molekuly mohou tzv. interferovat. Interference je klasickou vlastností vln. Dva vlnové vrcholy se navzájem posilují, pokud se překrývají. Kvantové jevy jako interference stojí právě na tom, že se společně koordinují vlnové funkce různých entit (pak se hovoří o jejich koherenci). Takováto koherence potom umožňuje kvantový stav tzv. superpozice, při němž se částice nacházejí ve dvou nebo více stavech najednou. Jestliže jsou vlnové funkce těchto stavů koherentní, potom oba (všechny) tyto stavy zůstávají možným výsledkem měření.“  Laicky řečeno, vědomí pozorovatele, jeho záměr, vnitřní nastavení a přesvědčení, ovlivňuje fyzikální jevy, jež pozoruje. Tedy: výsledek pozorování či pokusu je ovlivněn tím, co pozorovatel vnitřně očekává a k čemu se přiklání. Je to podobné jako s internetovým prohlížečem. Výsledek vyhledávání je předurčen způsobem zadávání.  Dva vědci mohou zkoumat jednu a tutéž skutečnost s jinými výsledky. Může to tedy znamenat, že výsledky pokusů jsou do velké míry subjektivní a objektivita se stává relativním pojmem. Zde pak záleží v jakých rukách je onen vědecký výzkum, s jakým záměrem je zkoumáno a jaký výsledek by byl rád očekáván. Jde tedy opět, jako ve všech společenských disciplínách,  o úroveň vědomí, v tomto případě badatele, o čistotu jeho záměru a schopnosti zůstat pokud možno neutrální, stejně jako při svalovém testu.

 

A zde se znovu vracíme k Mapě vědomí lidstva, kterou když zkoumáme zjistíme, že každá úroveň vědomí pociťuje danou úroveň subjektivně. Jde o vnitřní prožitek a vnitřní nepřenositelnou zkušenost. Pravda je tedy skutečně subjektivní. V závěru se budeme zabývat pocit viny se kterým přišla na setkání Klárka. U ní se ovšem jednalo o krátkodobý stav, který zažije každý člověk během svého života mnohokrát. Jak vidíme, vina se nachází na mapě vědomí velmi nízko. Vykazuje hodnotu 30 a má také velmi blízko k apatii 50, či dokonce studu 20. Život je vnímán jako beznadějný a zlý, bez šance na „dobrý konec“. Člověk je pokořen. Jedná se o sestupnou energii směřující ke zničení. Lidé (děti) s prožitými nezpracovanými těžkými traumaty právě mnohdy takto vidí svět. Jedná se ve skutečnosti o špatně ukončenou nebo neukončenou minulost.   A protože běžný lékař nemá povědomí o práci s traumatem a ani jej mnohdy nedokáže rozpoznat, řeší se symptomy medikací, což problém ještě více zhoršuje a pacienti se nacházejí v okovech nízkých úrovní vědomí velmi dlouho. Taková skutečnost je neslučitelná se zdravím. Člověk pak sebe vnímá jako oběť. Je to pozice, kdy máme velmi blízko k obviňování nebo sebeobviňování, což způsobuje další kaskádu viny a další sestup. Na energetické úrovni je tělo „odstřiženo“ od životodárné energie.  Ta člověka vyživuje skrze meridiány až od úrovně vědomí 200. Systém tedy funguje na vnitřní baterii. Ta, když se vyčerpá,  přichází nemoc. Psychická, autoimunitní či nádorová a je zde velká tendence k nehodám.  Vina je obvykle pociťována jako bolest a jedinec může ukončit své trápení sebevraždou. V tuto chvíli jsem se věnoval přebujelé vině, která je součástí i tzv. magického myšlení dětí. (V případě rozvodu či rozchodu rodičů děti za tento stav pociťují vinu).

 

Pak je zde vina přiměřená, která je zdravá, protože je nedílnou součástí svědomí, tedy měla by být. To pak slouží jako sebe regulační mechanismus, který bere v potaz hranice a nároky druhého člověka. Chybí-li přiměřená vina, chybí-li svědomí, jedná se o patologický stav který vytváří psychopaty, jedince, kteří ničí životy druhých lidí, nebo jim dokonce jejich životy berou. S vinou se velmi často operuje v náboženstvích, kde se stala hlavním manipulačních mechanismem. S vinou se dokonce obchodovalo, když se prodávaly odpustky. Dodnes se zejména u křesťanů dává velký důraz na vinu ve spojitosti s hříchem. Hřích je však v doslovném překladu „omyl“ a bez omylu se nelze učit! Zasadíme-li tedy vinu do dalších souvislostí, může přijít úleva. Osudem člověka je učit se chybami, a proto by zde přemrštěná vina neměla mít místo. Každý člověk dělá v danou chvíli jak nejlépe umí a rozhoduje se  na základě svého omezeného smyslového vnímání z omezených informací (zúžený rámec). Díky tomu a díky vrozené naivitě a neschopnosti rozeznat pravdu od nepravdy, dělá jednoduše chyby. Poučí-li se z nich, byla to velmi cenná zkušenost a člověk získává moudrost. Tedy to nejcennější!

 

A pak je zde Láska a Radost. Úroveň vědomí od 540 výše, která  má hluboké léčivé účinky na jedince, společnost i planetu. Tato vysoká vibrace vědomí dokáže silnou proudící světelnou energií a silným záměrem léčit místa, kde se hromadila negativita, či ji vyvažovat. Dnes již umíme měřit vyzařování myšlenek a jejich kvalitu. Jedna myšlenka člověka s úrovni vědomí 500 dokáže vyvážit 750 000 myšlenek lidí z oblasti negativity. (Na úrovni vědomí 600 je to již 10 000 000 negativních myšlenek. Zdroj: Moc versus Síla , Hawkins 1995).  Víme, že realita je tvořena obsahem našich myslí, kvalitou myšlenek. Vše, co držíme v mysli, má tendenci se realizovat. I z toho důvodu má jedinec těchto úrovní vědomí pro svět obrovskou cenu. Přestože na planetě Zemi převládá negativita, více než 75% populace se nachází pod úrovni vědomí 200, převládá zde mír, což je důsledkem vyzařování oné menšiny, která negativitu většiny vyvažuje. Jak prohlásil Eckhart Tolle (úroveň vědomí 930) : „Před Bohem jsme si všichni rovni, ovšem na úrovních vědomí nikoliv“.  Drunvalo Melchizedeg  ve svých pokusech dokázal a v knihách popsal mechanismus, jakým lze pomocí vědomí (záměr, kvalita a síla myšlenek vysokých vibrací) například přivolat déšť do suchých oblastí, či pročistit vzduch zatížený smogem. Stejně tak Masaru Emoto prokázal, že vibrace slov a myšlenek dokáží změnit kvalitu vody či informaci, kterou nese (a jak dobře víme, naše tělo je tvořeno z většiny právě vodou).  Naše vědomí je hybatelem dějů a stejně jako dokážeme ničit planetu, ať už toxiny či toxickým myšlením, dokážeme ji i regenerovat. Nyní se jedná o to, kolik zde bude jedinců žijících ve vysokých úrovních vědomí, kteří vyváží negativitu většiny a kteří mohou klidnit počasí, ovlivňovat ovzduší a kvalitu vody, či harmonizovat skupiny obyvatel a národy.

 

Poté co Klárka načerpala tyto informace a ošetřili jsme i tělo (tedy mysl), odcházela s úsměvem s tím, že mikinu si hned objedná. Protože už se na svou objednávku nedivá jako na ničení planety, ale jako na zdroj své radosti. Je tedy důležité s jakým záměrem konáme a myslíme. Zda-li skutečně žijeme nevědomě materialisticky, plundrujeme planetu, pouze si bereme a užíváme si krátkodobé potěšení narcistické pýchy (175), kdy vystavujeme na obdiv nové auto, dům, mobilní telefon,  sportovní či profesní úspěch, nebo fotky z drahé dovolené.  A nebo zda-li žijeme vnitřní štěstí, kdy materiálnu a světskému úspěchu nejsme tolik podřízeni, ale klidně si můžeme čas od času pořídit něco, co nás ještě více rozzáří a kupujeme si to kvůli své čisté radosti. Nebo cestujeme někam za sluncem, třeba přes půl zeměkoule,  kde načerpáme inspiraci a energii pro to, abychom mohli vyzařovat dál a více pozitivních vibrací, které prospívají úplně všem a všemu.

 

Zdroje a doporučená literatura k daným tématům:

 

Moc vs. síla – David R. Hawkins
Vzestup po úrovních vědomí – David R. Hawkins
Pravda vs. nepravda – David R. Hawkins
Žít v srdci – Drunvalo Melchizedek
Mysl celého těla – Thomas R. Verny