Jednou za Gándhím přišla žena s prosbou, aby jejím synovi vysvětlil, proč by neměl jíst tolik cukru, aby neonemocněl. Gándhí ženě řekl, že na rozhovor s chlapcem se musí tři měsíce připravovat. Za tři měsíce žena s chlapcem přišla a Gándhí se chlapci věnoval, dlouze s ním hovořil a chlapec na konec slíbil, že své návyky změní. Posléze se žena Gándhího zeptala, proč se na tak jednoduché vysvětlení připravoval tři měsíce. On odpověděl, že nejprve musel sám vyzkoušet účinnost své rady, uvěřit ji, a teprve poté mohl na chlapce zapůsobit přesvědčivě. Sám přestal jíst na tři měsíce cukr, a tak mohl svou zkušenost přenést do síly svého přesvědčení, kterým se mu podařilo chlapce ovlivnit.

Pravdiví a autentičtí lidé jsou tedy ve skutečnosti téměř vzácností. Prožili zkušenost, a díky pozitivnímu a odvážnému přístupu ji integrovali, čímž se stali chodícími a žijícími důkazy. Právě přítomnost těchto lidí vyhledávám.  Když potřebuji pomoci, když potřebuji poléčit, podpořit, poradit,  něco se naučit,   vyhledávám tyto lidi. Nezajímají mě vysokoškolské tituly, dosažené vzdělání, množství kurzů či seminářů. Zajímá mě jejich  životní zkušenost, která z nich vyzařuje. To je ta nejdůležitější škola, škola života.